Nápověda
Jak procvičovat v aplikaci, co znamená hodnocení otázek a proč opakování v rozestupech funguje.
Jak procvičovat
- Vyber zkoušku a sadu otázek: všechny, jen k opakování, jen nové, nebo podle zadání (samostatné otázky / případové studie, jedna / více správných odpovědí), posledního hodnocení či kategorie.
- Zkus odpovědět – klikem, šipkami a mezerníkem, nebo písmenem A–D. U otázek s více správnými odpověďmi označ všechny.
- Zobraz odpověď: uvidíš správnou odpověď, odůvodnění a zdroj. U většiny otázek ZSÚ ČNB odůvodnění ani zdroj neuvádí; aplikace to po zobrazení odpovědi napíše.
- Ohodnoť, jak dobře otázku znáš. Podle toho se otázka vrátí dřív, nebo později. Pokud před zobrazením odpovědi vybereš některou možnost, aplikace zvýrazní doporučené hodnocení („Dobré“ po správné, „Znovu“ po špatné odpovědi); vybrat můžeš vždy jiné.
- Otázku můžeš i přeskočit, pokrok se tím nemění.
Hodnocení a intervaly
Po zobrazení odpovědi zvolíš jedno ze čtyř hodnocení. Otázka se pak objeví mezi otázkami „K opakování“ po uplynutí daného počtu dní. Rozhoduje vždy poslední hodnocení.
| Hodnocení | Vrátí se za | Kdy ho zvolit |
|---|---|---|
| Znovu | 1 den | Odpověď neznáš nebo byla špatně. Otázka se vrátí hned zítra. |
| Těžké | 3 dny | Správně, ale s námahou. Otázku je ještě potřeba procvičit. |
| Dobré | 7 dní | Odpověď znáš – typická volba, když to šlo bez potíží. |
| Snadné | 30 dní | Odpověď znáš bez váhání. |
Při procvičování dostaneš nejdřív otázky k opakování, pak nové a nakonec ostatní; uvnitř každé skupiny je pořadí náhodné.
Proč opakování v rozestupech funguje
Když si látku zopakuješ s odstupem několika dní, zapamatuješ si ji na delší dobu, než když stejný čas strávíš jejím opakováním najednou. Tomu se říká efekt rozloženého učení (spacing effect). Patří k nejlépe doloženým poznatkům psychologie učení; poprvé ho popsal Hermann Ebbinghaus v roce 1885.
Druhá část je testovací efekt: když si odpověď nejdřív zkusíš vybavit, upevní se v paměti víc, než když text jen znovu čteš. Aplikace obojí spojuje: nejdřív odpovídáš, pak se dozvíš správnou odpověď a otázka se vrátí po intervalu, který odpovídá tomu, jak dobře ji znáš.
Co říká výzkum
- Souhrnná analýza stovek experimentů (Cepeda a kol., 2006): učení rozložené do více sezení vedlo k lepšímu zapamatování než stejné množství učení v jednom bloku.
- Velký experiment s více než 1 300 účastníky (Cepeda a kol., 2008): čím déle si látku potřebuješ pamatovat, tím delší mají být rozestupy mezi opakováními.
- Roediger a Karpicke (2006): studenti, kteří se z textu zkoušeli, si ho po týdnu pamatovali lépe než ti, kteří ho stejnou dobu opakovaně četli.
- Přehled deseti běžných technik učení (Dunlosky a kol., 2013) hodnotí jako nejúčinnější právě dvě: zkoušení se a rozložené procvičování. Zvýrazňování textu nebo opakované čtení dopadly výrazně hůř.
Poctivě řečeno: výzkum potvrzuje princip (zkoušet se a opakovat s odstupem), ne konkrétní intervaly této aplikace. Pevné intervaly 1, 3, 7 a 30 dní jsou jednoduché a srozumitelné; složitější programy je počítají podle historie každé otázky. A opakování nenahradí porozumění – u otázek, kterým nerozumíš, si přečti odůvodnění a zdroj.
Co z toho plyne pro přípravu
- Začni s předstihem a procvičuj raději denně kratší dobu než jednou dlouho. Pomůže termín zkoušky a denní cíl v záložce Nastavení u každé zkoušky.
- Otázky „K opakování“ projdi dřív než nové.
- Zkušební test nanečisto si dej až ve chvíli, kdy máš většinu otázek vyzkoušenou, a pak ho opakuj.
Zdroje
- Cepeda, N. J., Pashler, H., Vul, E., Wixted, J. T., Rohrer, D. (2006). Distributed practice in verbal recall tasks: A review and quantitative synthesis. Psychological Bulletin 132(3), 354–380. doi:10.1037/0033-2909.132.3.354
- Cepeda, N. J., Vul, E., Rohrer, D., Wixted, J. T., Pashler, H. (2008). Spacing effects in learning: A temporal ridgeline of optimal retention. Psychological Science 19(11), 1095–1102. doi:10.1111/j.1467-9280.2008.02209.x
- Roediger, H. L., Karpicke, J. D. (2006). Test-enhanced learning: Taking memory tests improves long-term retention. Psychological Science 17(3), 249–255. doi:10.1111/j.1467-9280.2006.01693.x
- Dunlosky, J., Rawson, K. A., Marsh, E. J., Nathan, M. J., Willingham, D. T. (2013). Improving students’ learning with effective learning techniques. Psychological Science in the Public Interest 14(1), 4–58. doi:10.1177/1529100612453266
- Kang, S. H. K. (2016). Spaced repetition promotes efficient and effective learning: Policy implications for instruction. Policy Insights from the Behavioral and Brain Sciences 3(1), 12–19. doi:10.1177/2372732215624708
Typy otázek
- Jedna správná odpověď – právě jedna z možností A–D je správná.
- Více správných odpovědí – správně může být jedna až všechny čtyři možnosti; uznává se jen přesně správná sada. Poznáš je podle hranatých písmen u možností a pokynu „Vyber všechny správné odpovědi“.
- Případová studie – k jednomu zadání patří pět navazujících otázek; zadání vidíš u každé z nich.
Co znamenají statistiky
- Vyzkoušeno – otázky, které mají aspoň jedno tvoje hodnocení.
- Zvládnuto – otázky s posledním hodnocením „Dobré“ nebo „Snadné“.
- K opakování – otázky, kterým už uplynul interval.
- Úspěšnost odpovědí – skutečný podíl správných odpovědí (počítá se jen tam, kde byla před zobrazením výsledku vybraná odpověď). Bez vybraných odpovědí aplikace ukáže jen podíl hodnocení Dobré/Snadné, což je sebehodnocení.
- Zkušební testy – posledních 10 pokusů s výsledkem, body a vývojem po oblastech.
Zkušební test nanečisto
Test má stejný počet otázek z jednotlivých oblastí, stejný časový limit i bodování jako skutečná zkouška. Výsledek uvidíš až na konci, včetně rozboru odpovědí. Pravidla bodování: Zdroje a metodika.
Klávesové zkratky
| Klávesa | Co udělá |
|---|---|
| A–D | vybere odpověď |
| mezerník / Enter | zobrazí správnou odpověď |
| 1–4 | ohodnotí otázku (1 = Znovu, 2 = Těžké, 3 = Dobré, 4 = Snadné) |
| S | přeskočí otázku bez hodnocení |
| N / P | zkušební test: další / předchozí otázka |
| F | zkušební test: označí otázku k přezkoumání |
| ← / → | zkušební test: předchozí / další otázka (po kliknutí na odpověď použij Alt + šipku) |
| Alt + ← / → | zkušební test: předchozí / další otázka (i při vypnutých zkratkách) |
| Esc | o úroveň zpět: z procvičování zpět na zkoušku, ze zkoušky na seznam zkoušek (i při vypnutých zkratkách) |
Zkratky jednou klávesou vypneš zaškrtávacím políčkem „Klávesové zkratky“ vedle nápovědy kláves při procvičování i ve zkušebním testu, nebo na stránce Data a záloha. Na dotykových zařízeních bez myši jsou vypnuté, dokud je nezapneš.
Kde je uložený tvůj pokrok
Bez registrace: pokrok se ukládá jen v prohlížeči na tomto zařízení a nikam se neodesílá. Na jiném zařízení nebo v jiném prohlížeči ho neuvidíš a smazáním dat prohlížeče o něj přijdeš. Proto si občas stáhni zálohu v sekci Data a záloha – stejným souborem pokrok obnovíš nebo přeneseš jinam. Podrobnosti: Soukromí.
Odkud jsou otázky
Otázky, odpovědi a odůvodnění pocházejí ze seznamů zkouškových otázek zveřejněných Českou národní bankou (Zdroj: ČNB) a nejsou obsahově upravené. Data platnosti seznamů: Zdroje a metodika.